BMI – Index tělesné hmotnosti

BMI nezohledňuje složení lidského těla, somatotyp, množství svalstva a tuku v těle. Proto je výpočet indexu tělesné hodnoty pouze orientačním číslem. Vzhledem k tomu, že jde o mechanický přepočet, Body Mass Index není a nemůže být přesným údajům.

Index tělesné hmotnosti se počítá jako hmotnost v kilogramech dělená druhou mocninou výšky v metrech.

Nejjednodušší způsob výpočtu je na internetu, pokud si zadáte do kalkulačky BMI své údaje a obratem dostanete odpověď. Nebo můžete velmi rychle nahlédnout do této tabulky a najít si své výsledky.

Takto vypadá BMI tabulka podle výšky a hmotnosti. Umíte si rychle vypočítat i bez kalkulačky, kde se nacházíte. V minulosti se na přepočet používaly i takovéto pomůcky:

Toto je jeden ze starších převodních systémů pro výpočet BMI. I zde víte velmi rychle vypočítat výsledek. Uděláte to takto:

V prvním kroku spojte číslo odpovídající vaší výšce s číslem odpovídajícím hmotnosti. Můžete použít pravítko.

Tam kde se protíná výška a hmotnost na výsledkové střední čáře indexu tělesné hmotnosti, tam je výsledek. Na obrázku je výsledkem normální BMI. Připravil jsem pro vás i PDF verzi tabulky pro výpočet BMI, kterou si můžete zdarma stáhnout a vytisknout. Může se někomu hodit. Grafika není dokonale přesná ale na orientační účely ji lze používat. Pro vědecké použití se taková tabulka dá získat nebo vyrobit, ale dnes je mnohem rychlejší využít k tomu počítač.

Interpretace výsledků BMI

V této tabulce jsem čísla zaokrouhlil. Matematici si mohou vytrhat všechny vlasy nejednou, postupně, nebo navzájem, protože správně by mělo být napsáno například 19,9 – 24,9 a já to zaokrouhlil. Tak nezoufejte.

• BMI – méně než 19 = podváha. Podváha je pro zdraví velmi nebezpečná. Pokud vám kalkulačka BMI vypočítá tak nízké číslo, musíte věc rychle řešit, nejlépe s lékařem. Podváha je pro zdraví nejednou mnohem nebezpečnější, než obezita.
• BMI 20 – 25 = dobrý výsledek. V této oblasti byste se měli snažit udržet své čísla. Čtěte však dále komentář k normální hmotnosti.
• BMI – více než 25 = nadváha. Pokud vám výpočet BMI ukáže nadváhu, není to žádná tragédie. Mírně upravte svůj životní styl. Hlavně se začněte hýbat. Nepouštějte se do redukčních diet, stačí, když ze stravy vyloučíte nejznámější „zakázané“ jídla – smažené, sladkosti, sladké limonády, uzeniny …
• BMI – více než 30 – 35 = obezita prvního stupně. Pokud spadáte do této kategorie, ihned začněte měnit svůj životní styl. Co nejdříve se naučte, jak zhubnout. Jinak riskujete zdraví.
• BMI – více, než 35 – 40 = obezita druhého stupně.
• BMI – více než 40 = obezita třetího stupně.

Komentář k normálnímu BMI: Výsledek normálního Body Mass Indexu si nyní ještě popišme trochu podrobněji.

• Čím jste mladší, tím nižší byste měli v rámci normálního BMI být. 20letý člověk, který má BMI kolem 20 na tom je asi velmi dobře. Naopak však penzista by měl mít spíše číslo kolem 25.
• Ideálně byste měli trpět aktivním životním stylem a tedy vaše tělo by mělo být poměrně svalnaté. Ne, netřeba abyste dělali kulturistiku. Jen se snažte, aby BMI bylo výše díky ramenům a stehnům. Ne díky velkému břiše!
• Na velkých vzorcích populace se ukázalo, že pro zdraví je výhodnější pohybovat se raději v horní části normy, jako ve spodní. To znamená je lepší mít BMI 24 a horší mít 21. Tato statistika není zcela přesná. Ale ukazuje se, že mít trochu více rezervního tuku je pro zdraví výhodné. Ne, to neznamená že máte trpět nadváhu nebo dokonce obezitu. U starších lidí však platí paradox, že ti nejštíhlejší mají vyšší riziko úmrtí.
• Dalším paradoxem je, že pokud jste obézní, dostanete sice lehčí infarkt, ale s větší pravděpodobností to přežijete. Obézní totiž první infarkt obvykle dostanou asi o 10 let dříve, než je zvykem. Mladší tělo si však asi dokáže snadněji poradit s tímto stavem. Na druhé straně to nechci označit za výhodu, ani za nic čímž se dá chlubit. („Poprvé mě porazilo v pětačtyřicítce, ale přežil jsem to …“)

Z toho vyplývá, že dokud máte poměrně normální BMI, tak je vlastně možná i fajn, pokud máte trochu vyšší procento tuku v těle, než by se vám líbilo. Optimální asi je mít oproti ideální váze trochu více, a to díky aktivní vybudovaným svalům a klidně i pár málo kilům tuku navíc.

Chápu, že sportovci potřebují, aby byly lehcí. Je rozdíl, jestli má běžet 80 kilový nebo 74 kilový člověk. Pokud sportovec jde na nějaké 3 % tuku v těle, podá na soutěži lepší výkon. Nikdo se však už nezabývá tím, zda to je zdravé (obvykle není) a zda to je dlouhodobě udržitelné (obvykle není).

Proti konceptu, že pro zdraví je optimální udržovat si index tělesné hmotnosti někde při horní straně normy stojí další tvrzení. Ukazuje se, že pro zdraví je optimální, pokud váš energetický příjem bude o velmi málo menší, než by normálně měl být.

Přesnost výpočtů BMI

Přesnost výpočtu Indexu tělesné hmotnosti je tak trochu problém. Na vstupu totiž máme jen výšku a hmotnost těla. To přináší několik vážných problémů.

1. Výpočet nebere v úvahu somatotyp. Člověk, který je přirozeně zavalitý, ale ne obézní, dostane chybný výsledek.
2. BMI není nastaveno na lidi, kteří nejsou průměrní. Sportovci mají chybné výsledky a obézní člověk může mít falešně zkreslená čísla.

Zatímco máte tělo v určité statistické normě, vypočítáte poměrně použitelné číslo. Jenže kdo už sám sebe považuje za někoho ve statistické normě? Každý jsme jiný. Proto i Body Mass Index musíte brát pouze jako pomocné číslo. Něco napoví, ale nedozvíte se vše.

Dokonce se tímto způsobem nedají ani průběžně kontrolovat výsledky. Pokud začnete hubnout a zároveň cvičit, může se stát, že BMI půjde dolů pomaleji, než váš skutečný problém – nitrobřišní tuk.

Na tomto obrázku vidíte příklad, kdy dva lidé mohou vážit zhruba stejných 130 kil. Pokud mají stejnou výšku i hmotnost, budou mít stejné BMI. Index tělesné hmotnosti tedy budou mít oba v červených číslech jako těžší obezita.

Podívejme se nyní podrobněji na srovnání sportovce a obézního. Zejména z pohledu toho, jak to ovlivní Index tělesné hmotnosti.

Jak může BMI lhát, pokud jste sportovci

V první řadě se tedy nejprve zaměřme na zdravých lidí. Čím intenzivnější a pravidelně sportujete, tím méně je to dnes běžné. Tím pádem nejste v normě.

Sportovec totiž zpravidla má jiné složení těla, než člověk fotelkový (homo fotelkus).

Sportovec má větší objem aktivní hmoty. To je svalovina, kostní hmota, a dokonce i o něco více krve v oběhu. Tyto tělesné složky jsou relativně těžké.

1. 1. Více svalů = hmotnost plus. Nemusí být vidět, že jste nějací svalovec, ale nárůst aktivní tělesné hmoty už odvážíte. To se podepíše na vašem indexu tělesné hmotnosti.
2. 2. Pokud sportujete, nemáte v těle mnoho tuku. Mnoho sportovců má kolem 3 až 5 procent tělesného tuku. Oproti běžné populaci jsou tedy nezvykle štíhlí. I to je vlastně něco, co sportovce staví tak trochu mimo normu. Při výpočtu BMI se totiž předpokládá, že normální je mít možná 15 až 20 procent tělesného tuku.

Sportovec tedy bude mít falešně vysoký výsledek. Ačkoliv jeho tělesné parametry jsou normální a překypuje zdravím, výsledek výpočtu ho bude mylně varovat před obezitou.

Obézní lidé mají přesnější výsledky, ale…

Pokud někdo celý život pěkně a pomalu přibíral, je kandidátem na poměrně přesné výsledky výpočtu BMI. Ať je jeho obezita podmíněna jakkoli, asi bude dost blízko průměrné populaci. Cvičí jen rekreačně, nebo spíše vůbec.

Zde však přichází do hry druhé možné zkreslení výsledků a to je dieta! Ruku na srdce – hodně obézních lidí se v průběhu života snaží nějak zhubnout. Většinou jsou to pokusy o hladovky a diety.
Lidé, co často drželi dietu …

Podívejme se, co se v těle děje, pokud si uštědříte dietu.

1. Tělo zpozorní, protože zaznamená podvýživu. Urychleně začne spouštět záchranné procesy. Zpomalí metabolismus na úspornější. Začne šetřit energií, produkovat méně tepla. Sníží ochotu k pohybu, aby se co nejméně minulo.
2. Pokud hladovění nepřestává, tělo začne rozebírat vlastní bílkoviny. Jen po troše, ale nutně je potřebuje na regeneraci. Jinými slovy to pak znamená, že během diety a hladovění se postupně odbourává svalová a kostní hmota.

Abyste si to uměli představit, stačí pokud se podíváte na reálné příklady. Nemusíte věřit tomu co zde píši. Viz na webu, jak vypadají ženy, které jsou v podvýživě. Extrémně štíhlé modelky, zda ženy trpící dlouhodobě poruchami příjmu potravy.

Pokud se podíváte na stavbu jejich těla, uvidíte mnoho rozdílů oproti lidem, kteří nikdy nehladověli a nediétovali. Například mimořádně štíhlé svalstvo nad lokty, velmi štíhlé zápěstí nebo stehna. Přesně tak vypadají svaly, které tělo postupně muselo doslova samo sobě žrát, aby vůbec přežilo. Další věc (tu ale nevidět) je zřídnutí kostní hmoty. Ve vyšším věku je kvůli tomu vysoké riziko zlomenin.

Jaký to má dopad na měření BMI? Zásadní! Už jsme si řekli, že svalovina je mnohem těžší než tuk. Přesně to se pak děje.

Představte si příklad ženy, která váží 90 kilo a chce zhubnout. Zahájí přísnou dietu a zhubne 12 kilo. Měly by zaznít vítězné fanfáry. Ve skutečnosti však diétovaním zhubla takto:

• 3 kila voda.
• 2 kila svaly.
• 7 kilo tuku.

Po dietě se cítí nadšená a pomalu se vrátí k normálnímu životu. Začne jíst normální stravu a za nějaké 3 měsíce si s hrůzou uvědomí, že zas má 90 kilo. Co se stalo?

• Vrátili se 3 kila ve formě vody.
• Přibrala 9 kilo tuku.
• Jelikož necvičila, se svaly se nic nestalo.

Nyní má o 2 kila méně svalů a o 2 kila více tuku. A BMI má stejné, jako před hubnutím! Tak šup, šup! Jiná dieta, protože ta předchozí jaksi nefungovala. Takže teď si napaří možná nízkosacharidovou dietu. A situace se opakuje. Na začátku diety srazí ze 3 kila vody, během diety to sebere dost přísně a ztratí další 2 kila svaloviny.

Buďme realisté. Ona za čtvrt roku po dietě zas přibere na těch 90 kilo. Jenže to už má plus 11 kilo tuku a mínus 4 kila aktivní hmoty. A BMI? To je stále jako před první dietou. Index tělesné hmotnosti se tedy nemění, ale žena se postupně stává tučnější.

Chcete se vyhnout falešným údajům? Před hubnutím si odměřte pás. Zatímco klesá obvod pasu, hubnete tuk. I kdyby váha či BMI ukazovaly stále stejné číslo.

Tento jev je častým problémem iu lidí, kteří během hubnutí cvičili. Zde ten proces obvykle vypadá takto:

1. Během zdravého hubnutí se cvičením vybudovala aktivní hmota a tělo se zbavilo tuku.
2. Po zhubnutí si člověk přestane dávat pozor, přestane tak pravidelně cvičit a zdravě jíst.
3. V průběhu týdnů ztrácí svalovinu a začíná se znovu vracet tuk.
4. Na váze se to však nemusí dlouho ukázat. Nebožák má falešný pocit „aha, mohu občas mlsat, a přitom stále stejná hmotnost“.
5. No břicho se zvětšuje. Kdo si měří pás by to zpozoroval. Samotné BMI tento úkaz neodhalí.

Proto je BMI poměrně rizikový parametr, kterým nezjistíte často ty nejdůležitější parametry.

Na tomto obrázku vidíte srovnání, jak to dopadne, když se ve stravě zaměříte na pamlsky a jiné nevhodné potraviny. Ke zdravému životnímu stylu se nedoberete dietou měřením BMI ani v reštauráciích. Potřebujete začít jíst pravidelně zdravou stravu a více cvičit.

Trocha statistiky

V České republice obezita a nadváha stoupá nepříjemně rychle. Pokud se podíváme na rozložení podle BMI, věku a pohlaví, dají se pozorovat tyto trendy:

• V mladším věku je velká převaha štíhlých žen a obézních mužů. Komentovat se to dá snadno – ženy o sebe dbají více a snaží se. Mladý muž si často neuvědomí, že je špatně.
• Ve věku 45-54 let je podíl obézních mužů a žen téměř stejný (23% mužů i žen ve středním věku je obézních což je téměř čtvrtina populace). Muži se nijak zvlášť nemusí snažit, akorát ženy jejich doběhnou nejdříve po porodu a pak při jiných povinnostech přestanou o sebe až tak dbát.
• Od věku 55 let mají převahu štíhlí muži a obézní ženy, což však může mluvit io tom, že obézních mužů v tomto věku rychle ubývá, protože pokud nezhubnou, tak mnozí zemřou na následky různých chronických metabolických onemocnění.

Podle nejnovějších údajů ze Slovenska:

• Optimální tělesnou hmotnost má jen 38% Slováků.
• Nadváha má 36% Slováků.
• 26% Slováků trpí obezitou.
• Jinými slovy: 62% Slováků je tučnějších, než by měly být.
• téměř 10% všech dětí má rizikovou hodnotu indexu tělesné hmotnosti (BMI kolem 26), nadváha byla zjištěna u 4,5% a obezita u 6% dětí.

Spánek a obezita

Z hlediska udržení optimální hmotnosti a tedy i BMI je ideální doba spánku asi 7-8 hodin.

Důvodů je několik as některými se nedá nic dělat. Nedostatek spánku provází množství hormonálních a metabolických změn. Ty se pak spolupodílejí na vzniku a zhoršování se obezity. Nejznámější jsou tyto problémy související přednostně s nedostatkem spánku:

• Stoupá koncentrace grelínu (působí orexigenně, což znamená že pak máte chuť jíst)
• Klesá koncentrace leptinu (leptin působí anorexigenně neboli potlačuje chuť k jídlu.
• Kombinací přebytku grelínu a nedostatku leptinu se zvyšuje apetit a nevyspalý člověk tedy sní mnohem více.

Kromě toho dlouhodobější nedostatek spánku způsobuje i tyto změny:

• Porucha sekrece kortizolu přispívá k inzulinové rezistenci pokud poruše glukózové tolerance. To jsou složky, které souvisí s rozvojem metabolického syndromu.
• Zvyšuje se aktivita sympatiku. To přispívá k hypertenzi, čili nárůstu tlaku krve. Zároveň to často signalizuje, že organismus jde takříkajíc „naplno“ a neví si odpočinout.
• Nedostatek spánku může navodit sklon k hypoglykémii. Hypoglyjkemie je stav ve kterém mimo jiné je vědomí trochu zkreslené. Člověk se méně ovládá a má sklon sníst více. Přednostně sladkosti.

Kromě toho nevyspalý člověk často má tendenci přes den více odpočívat. Bude tak trochu jakoby zpomalený. Lehčí „uvízne“ v křesle. Méně se mu chce pohnout. Pocit únavy snadněji potlačí pamlskem a to pak může zhoršovat i BMI. navíc:

Proto spánek nepodceňujte.

• Ženy, které spí 5 a méně hodin denně, mají 2násobné riziko rozvoje obezity.
• Muži, kteří spí 5 a méně hodin denně mají riziko obezity až 4-násobné.
• U dětí se kratší spánek spojuje s vyšším BMI as rizikem obezity.

Je to tedy divné, ale pokud si chcete svůj Body Mass Index udržovat v rámci jaké takové normy, tak je nutné, abyste kvalitně spali.

Jak na BMI ovlivňuje jídlo a pohyb

Vliv stravy na zdraví asi netřeba dlouho vysvětlovat. Zdravá a přiměřená strava pomáhá udržovat si normální hmotnost. To dosáhnete tak, že:

Zajistíte, abyste jedli pravidelně. 3krát denně si dejte řádně jídlo a mezi tím nic. Žádné pamlsky. Pokud to nezvládáte, nebo hubněte, přidejte svačinu.

Množství jídla by mělo odpovídat vaší výšce, věku a tělesné zátěži.

Upřednostněte stravu, která se alespoň vzdáleně podobá stravu lidí před pár desítkami let. Jezte hodně luštěnin, kysané zelí, zeleninu. Přednostně jezte málo tučné jídlo. Minimum masa a mléčných výrobků.

Tato opatření optimalizují energetický příjem. K tomu však patří pohyb.

K tomu není třeba mnoho napsat. Pohyb rozhodne o tom, zda budete vitální, nebo těžkopádní. Je známo, že kardiorespirační zdatnost určuje, jaká rizika vám hrozí. Po Slovensky to znamená, že pokud máte v pořádku srdce a plíce, je pravděpodobné, že zůstanete zdraví.

• Je lepší pokud budete mít mírnou nadváhu a přitom budete cvičit.
• Horší je pokud jste sice štíhlí, ale nehýbete se.

Pokud denně chodíte pár kilometrů rychlé chůze, cvičíte tím srdce a plíce. To zajistí v těle mnoho různých služeb pro zdraví. Vůbec nemusíte bláznit s běháním, či tvrdým tréninkem. Jednoduše pokud se podíváte na lidi, kteří jsou dlouhověcí, vždy najdete aktivní pohyb jako součást denní rutiny. Zda jsou to pastýři nebo farmáři, vždy toho dost nachodí. A samozřejmě že jejich Body Mass Index je to poslední, co jejich kdy zajímalo. Protože jsou štíhlí. Proto si zvykněte:

• Denně přejděte nejméně (raději více) než 10 tisíc kroků. To může být kolem 5 kilometrů.
• Je užitečné, pokud to uděláte v takovém tempu, abyste i zadýchali. Teprve tehdy nastává ten správný trénink pro srdce a plíce.
• Pokud můžete aktivity a zátěž v čase střídat, je to ideální.

Vždy ale platí: začněte po troše. Není cílem se zničit. Aby měl pohyb příznivé účinky počítejte s tím, že byste mu měli obětovat asi 6 hodin týdně. Méně to už přestává být účinné. No nepřežeňte to! Více než 12 hodin rychlé chůze do týdne už také není dobré. To se týká i jiných sportů, jen s menšími čísly. Běh či trénink by měl být v objemu 3 až 6 hodin týdně. Ne méně, ne mnohem více.

Jinak totiž nebudete stíhat regeneraci. Sport musíte v životě dávkovat i s ohledem na vaši práci a osobní život. Pokud byste trénovali příliš při práci, začíná to být pro zdraví škodlivé. Tam už vstupují do hry problémy, protože příliš intenzivně dávkování sportu se stává stresem. A stres je další složka do skládačky, jak se dá Body Mass Index držet na zdravých číslech.

Stres a hubnutí

Pod slovem stres si představte zátěž. Je jedno jestli jste vynervovaní z práce, příliš tvrdého tréninku, nebo z finančních starostí! Všechno to zatěžuje vaše tělo, protože ve stresu se dějí věci, které brání hubnutí a podporují přibírání. Pokud tedy váš index tělesné hmotnosti podezřele stoupá, příčinou může být stres.

• Ve stresu se v těle vylučují různé látky, které jsou určeny jako příprava na boj, nebo útěk. Pokud jste stresovaní prací, či starostmi, boj ani útěk nemůžete nasadit. Látky tak nemáte jak utratit. (Jedině že byste šli cvičit). Jejich dlouhodobé působení v těle je škodlivé a vede i k tloustnutí.
• Ve stresu se automaticky zastavuje trávení. Poruchy trávení jsou zpravidla pro tělo signálem, že by mělo ukládat rezervy, neboť je zde stav ohrožení. I střevní mikroflóra při problémech s trávením může být narušena. Z toho lze snadněji začít i přibírat.
• Stres = vyčerpání. Vyčerpaný člověk významně lehčí upadne do fotely a už se z ní nezvedá. Navíc únava je pak i výbornou výmluvou, proč necvičit. No a hlavně ve stavu vyčerpání nemáte ani sílu plnit předsevzetí.

Je mnoho dalších důvodů pro které je stres jedním z největších ničitele zdraví. Neřešte proč všechno je špatný, ale řešte jak se mu vyhnete. Hledejte cesty k regeneraci a váš index tělesné hmotnosti se dostane k normálním číslům. Nedovolte, aby se stres stal součástí vašeho života.

Změny složení organismu a BMI v průběhu stárnutí

Podíl tělesného tuku se s přibývajícím věkem zvyšuje. Vrchol dosahuje mezi 60.-75. rokem života. Viscerální (nitrobřišní) tuk se zmnožuje a podíl podkožního tuku klesá. Navíc se tuk u starších lidí postupně dostává i do svalů.

Jak jsme již upozornili: i když se BMI nemění, tyto změny spojené se stárnutím probíhají. Narůstá počet lidí, kteří mají obvod pasu větší než by měly mít.

U lidí ve věku kolem 60 až 80 let už interpretace BMI není přesná. Ideální BMI je ve stáří větší než v mladších věkových skupinách.

• U lidí starších 60 let byla nejnižší úmrtnost při BMI 31
• A nejvyšší s BMI nižším než 23,6.
• Proto se za ideální body mass index ve stáří považuje BMI 25-30.

Jedním z důležitých důvodů proč mít optimální hmotnost a BMI je stáří. Jen si všimněte těch starších lidí, kteří denně chodí po městě. Mnozí jsou morbidně obézní. Zejména starší ženy uvidíte jak se sotva vlečou o holi a táhnou s sebou běžně i 50 kilo slaniny jako zásobu.

Chtěli byste žít tak, že se budete sotva hýbat? Celý den být rozbolavělí a utahaní z nošení vlastní hmotnosti? S množstvím metabolických onemocnění (a léků na ně)? S léky na

• cholesterol
• odvodnění
• vysoký tlak
• bolesti kloubů či zad
• na ředění krve
• u obézních často i léky na cukrovku
• nespavost a úzkost
• často léky na pálení žáhy

Podobná baterie léků stojí seniora nemalý peníz. Přitom při zdravé životosprávě se velmi mnoho z těchto léků dá buď zcela vysadit, nebo významně snížit jejich dávkování.

Kromě toho vysoké BMI ve vyšším věku prudce zhoršuje i samostatnost seniora. Na některá místa těla si nedosáhne a potřebuje asistenci. Často jsou problémy už jen vykoupat se. Nebo úrazy i při provádění běžných prací.

Ještě horší je pokud obézní senior potřebuje lékařskou pomoc.

• Některé diagnostické přístroje (například CT) nejsou navrženy pro obézní. Tlustý člověk se do nich nevejde.
• Mnoho chirurgických výkonů je vázáno na použití speciálních polohovatelných stolů. Jenže tyto stoly nemají nosnost 150 kil. Pak není možný zákrok.
• Úrazy, pooperační stavy a mnoho nemocí se mnohem hůře hojí a léčí, pokud je člověk ve špatné tělesné kondici.

Už jen z tohoto letmého výpočtu vidíte, že obezita a vysoké BMI ve vyšším věku mohou dramaticky snížit kvalitu života a někdy ho ještě zkrátí.

Zapomeňte na Body Mass Index – stačí krejčovský metr

Přesným ukazatelem množství nitrobřišního tuku a celkového tělesného tuku je samotný obvod pasu. Často jsou tyto dva výsledky velmi podobné. Pokud se totiž jednotlivec rozhodne zhubnout, zpravidla začne ztrácet nitrobřišní tuk. Tak jako hubne, klesá i jeho BMI.

Při obvodu pasu u mužů a 94 cm u žen a 80 cm se zvyšuje riziko různých nemocí a metabolických komplikací.

Nižší hranice pro centrální obezitu jsou navrženy pro muže v Asii a Japonců, o něco výše jsou pro japonské ženy.

Obezita zapříčiňuje významné zvýšení nemocnosti, invalidity a úmrtnosti. Zhoršuje kvalitu života. Významně zvyšuje riziko onemocnění a úmrtí na mnoho chronických neinfekčních nemocí.

Nejčastěji jsou to nemoci kardiovaskulárního systému, onkologické choroby a diabetes mellitus.

Historie BMI a dnešní metody měření

Historicky je Body Mass Index původně Quteletov index. V roce 1836 si Belgická pojišťovna u Adolphe Queteleta objednala navrhnout nějaký systém, který by dokázal předpovědět zdravotní stav její klienty.

Adolphe Quetelet byl polyhistor. Astronom, matematik, statistik a sociolog.

Název Body mass Index je dnes asi nejznámější v zkratce BMI a po našem to znamená Index tělesné hmotnosti. Dlouhá desetiletí byl zapomenutým pojmem. Až počátkem 70. let minulého století se dostal více do povědomí. V roce 1972 v časopise Journal of Chronic Diseases publikoval Ancel Benjamin Keys, že BMI je nejlepší způsob, jak se dá vypočítat míra obezity na základě výšky a váhy. Později tyto výsledky popularizoval National Institutes of Health takže zhruba od roku 1985 se BMI používalo jako rychlá metoda. Rychlost výpočtu byla hlavní výhodou a proto se tak snadno tento výpočet uchytil i když se vědělo, že není přesný.

Později se hledali jiné metody, kterými se dá předpovědět ohrožení života na základě co nejjednodušších měření. Jednou z nich je i WHR index.

WHR Index – přesnější metoda předpovědi zdraví

V angličtině Waist to hip ratio, zkratka WHR. Jde o výpočet, který poměrně přesně předpovídá riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění. Je to metoda, která je přesnější nejen ve srovnání s BMI, ale u starších lidí je přesnější, než samotný obvod pasu.

Na základě výsledku pak víte určit míru rizika. Vzorec pro výpočet WHR:
WHR = obvod pasu dělený obvodem boků
Pokud máte obvod boků 60 a pás 90 centimetrů, dělíte 60:90 a výsledkem je WHR 0,6.

Výsledek si pak můžete porovnat i v této tabulce.

	periferní	vyrovnaná	centrální	riziková
ženy	< 0,75	0,75–0,8	0,8–0,85	> 0,85
muži	< 0,85	0,85–0,9	0,9–0,95	> 0,95

Vyhodnocení výsledků WHR určuje druh distribuce tuku.

• Periferní distribuce tuku znamená, že tuk se hromadí „na periferii“, tedy na bocích av oblasti hýždí. Je normální u žen, je dána geneticky a obvykle nelze ovlivnit hubnutím. Nezpůsobuje zdravotní potíže. Často se to ženám nelíbí pokud mají „velký zadek a stehna“.
• Vyrovnaná distribuce tuku znamená normální postavu a zejména nízké riziko vzniku různých metabolických či kardiovaskulárních onemocnění.
• Centrální distribuce tuku ukazuje na to, že tuk se hromadí v břiše. Ještě není důvod k panice, ale je to signál, že postava se už mění z bederní na válcovitou. Bylo by vhodné přezkoumat svou životosprávu a mírně ji poopravit.
• Riziková distribuce tuku už je signálem vysokého rizika kardiovaskulárních chorob. Čím větší břicho, tím větší riziko. Jinými slovy už mluvíme o obezitě as ní třeba něco dělat i v případě, že podle BMI možná ještě nemáte žádné problémy.

Podobně, jako u BMI indexu, i WHR už má svůj zenit za sebou. V odborném prostředí se už od něj také začíná upouštět. Pro statistické zpracování není zcela přesný. Pro nás však může být stále užitečným signálem. V podstatě nemusíte nic měřit:

Doporučení pro místa, kde přesně se má měření obvodu pasu a boků anatomicky správně provést jsou poměrně přesně specifikované Světovou zdravotnickou organizací dokument s podrobnostmi zde. Měřit se má na anatomicky poměrně přesně specifikovaných místech těla. V praxi se však používá o něco jednodušší postup: měří se tam, kde jsou břicho i boky největší.

Nakonec se podívejme na jeden z nejnovějších pokusů, jak co nejpřesněji určit míru rizika ohrožení zdraví:

A Body Shape Index, zkratka ABSI

Na City College v New Yorku před časem připravili nový vzorec, který nazvali index tvaru těla (A Body Shape Index, zkratka ABSI). Je to v současnosti jeden z novějších pokusů, jak vylepšit nedostatky BMI. I tento index primárně předpovídá míru rizika zejména na kardiovaskulární onemocnění. Ačkoliv výpočet je trochu jiný, zůstává v platnosti, že pokud máte příliš velké břicho, nebo jste příliš hubení, vaše zdraví je ohroženo.

Body Shape Index (ABSI) přidává do výpočtu obvod pasu.

Hlavní výhodu ABSI indexu je že zohledňuje množství nitrobřišního tuku a zároveň dokáže do jisté míry odhadnout i složení těla – kolik máte v těle tuku a kolik tvoří svaly.

• Pokud váš výsledek ABSI je nižší než CISO v této tabulce, riziko kardiovaskulárních onemocnění se snižuje.
• Pokud ale váš ABSI je vyšší, riziko se zvyšuje.

ABSI index a riziko ohrožení zdraví

Na závěr malá prosba. Považujete tento článek za užitečný? Prosím, sdílejte ho, protože tak mohou tyto praktické informace posloužit i vašim známým. Možná jako motivace.

Ať se vám daří udržovat si BMI hezky v normě.